Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí výrazný pokles HDP, což souviselo s tím, jak hospodářská aktivita a obecně fungování celé společnosti byly zejména počátkem jara zasaženy omezeními v souvislosti s koronavirem. Uzavírky související s koronavirem v tuzemské ekonomice i na zahraničních trzích vedly k propadu exportů z české ekonomiky i k poklesu spotřeby domácností a investičních výdajů firem.

/KOMENTÁŘ/ Lze předpokládat, že nejlépe si ve druhém čtvrtletí vedla spotřeba vlády v situaci, kdy se skrze vyšší výdaje vláda snažila jak bojovat přímo s koronavirem, tak pomoci dalším subjektům v ekonomice, tedy firmám a domácnostem. Na straně tvorby HDP byl negativně zasažen průmysl a služby, zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství, což v kontextu omezení souvisejících s koronavirem opět není nijak překvapivé zjištění.

Meziroční pokles HDP o 10,7 % sice z pohledu historických údajů nemá obdoby, přesto ale ekonomika ve druhém čtvrtletí zaznamenala mírnější pokles, než čekaly finanční trhy a ČNB. Stejné konstatování platí i o mezičtvrtletním propadu HDP: pokles 8,4 % sice znamená rekord, mezičtvrtletní propad byl ale zároveň mírnější, než se čekalo. Finanční trhy čekaly meziroční propad HDP o 12,3 %, prognóza ČNB z počátku května předpokládala pokles o 11,6 %.

Jestliže včera a dnes ráno chodily předběžné údaje o HDP ze zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Belgie a Francie, kdy byl vesměs hlášen mezičtvrtletní pokles HDP o více než 10 %, tak údaj reportovaný za českou ekonomiku lze považovat za příznivé překvapení i v kontextu tohoto mezinárodního porovnání.

V případě HDP jde o předběžné údaje a osobně si myslím, že sestavit přesný obrázek fungování ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí bylo vzhledem k nejrůznějším omezením velmi obtížné. Údaj o HDP České republiky za druhé čtvrtletí bude dále zpřesňován a nebudu překvapen, když revidovaná čísla ohlásí o něco prudší pokles HDP, než jaký reportuje dnes zveřejněný předběžný odhad.

Statistický úřad uveřejní detailní údaje o HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí 1. září. Právě letošní druhé čtvrtletí by mělo z pohledu dopadu koronaviru na ekonomickou aktivitu představovat to nejhorší období. Počínaje třetím čtvrtletí by se ale ekonomika měla vrátit k mezičtvrtletnímu růstu a meziroční poklesy HDP by se měly v letošním druhém pololetí již zmírňovat.

Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou, neboť pád ekonomiky byl ve druhém čtvrtletí výrazný, jakkoliv jsou dnes prezentovaná data o poklesu HDP méně dramatická, než se čekalo. K meziročnímu růstu HDP se dle mého názoru česká ekonomika vrátí až v roce 2021. Za celý rok 2019 vykázal HDP růst 2,3 %, pro letošní rok jsem odhadoval pokles 7,5 %.

Lepší než očekávaný výsledek za letošní druhé čtvrtletí může vést k relativně lepšímu výsledku i za rok 2020 jako celek, s případnou revizí prognózy bych ale počkal na počátek září, kdy budou k dispozici detailní a zpřesněná data o HDP za letošní druhé čtvrtletí.

Pro rok 2021 očekávám růst HDP v oblasti 4,5 %, vývoj na poli koronaviru ovšem představuje i nadále riziko jak pro zbytek letošního roku, tak pro výhled na rok 2021. Koruna reaguje na lepší než očekávaná čísla o HDP posílením vůči euru. Vedle zpráv z české ekonomiky ale koruně pomáhá i sentiment na globálních trzích, neboť posílení eura vůči dolaru je obecně příznivé pro všechny středoevropské měny včetně koruny.

ČNB zřejmě nebude předběžný údaj o HDP nijak komentovat a počká si až na detailní statistiku. Nicméně, z pohledu měnové politiky čísla o HDP znamenají, že česká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí méně, než se čekalo, a bankovní rada tak momentálně nemusí zvažovat další uvolňování měnových podmínek – úrokové sazby by tak měly zůstat beze změny i na blížícím se zasedání 6. srpna.

Radomír Jáč (hlavní ekonom, Generali Investments CEE)

Foto: Pxabay

•